Syn lovce medvědů

obr

autor : May Karl

rok vydání : 0

nakladatel : SNDK/Albatros

ilustroval :

knížka je z edice : kod


 

o knížce | recenze | obrázky

Informace o knize: Kniha vyšla ve třech vydáních: První vydání 1958, náklad 30 000, brožovaná, obálka viz výše. Druhé vydání 1964, 40 000 výtisků. Třetí vydání 1969, 80 000 výtisků. Tvrdé desky se čtyřmi proužky - viz vpravo. Vítej na divokém Západě, český čtenáři Největší zásluhou této knihy je, že vůbec vyšla. Končila 50. léta, která znamenala „revoluci“ ve vydávání knih. Westerny a zejména knihy Karla Maye se dostaly jako první na seznamy novodobých Koniášů. Ve škole nám byly kovbojky předkládány jako vůbec ten nejhorší odvar braku, přičemž se vůbec nesmělo uvažovat o tom, že jsme brakem obklopeni ze všech stran. Z čeho nečišela rudá hvězda, nenašlo v očích mocipánů milost. Nutno úvodem podotknout, že tento román patří k nejlepším, které May vytvořil. Toto vydání sice poskytuje upravený text, jak bylo v dobách minulých zvykem, ale ani tady úpravy dílu nijak neuškodily. Děj románu je jednotný, postavy poměrně dobře vykresleny, což u Maye nebývá vždy zvykem, a snad tady není ani jedna zbytečná figurka. Skupinu padouchů představuje kmen Ogallallů v čele s náčelníkem Těžkým Mokasínem, který se bělochům mstí za čin, který kdysi „spáchal“ Old Shatterhand. V souboji zabil tři bojovníky Ogallalů a tím si vybojoval svobodu. Je škoda, že právě tato epizoda je pouze zmíněna v tomto díle a nikde jinde o ní nenajdeme ani řádku, jako kdyby Mayovi ani nestála za podrobnější popis. Je to škoda, protože zatímco se honil s Kara Ben Nemsim po nezáživných pouštích, tady měl doslova živnou půdu pro další akční román se svým nejlepším hrdinou. Z řady epizod, kterými se kniha jen hemží, lze nad jiné vyzvednout únos náčelníka Tokvi Teye a souboj s Vraními indiány; v takovýchto akčních scénách je May doslova mistr a čtou se jedním dechem. Poněkud horší to už je s vatou, kterou jsou tyto epizody propojeny, a tak chybné používání cizích slov z úst Hobble Franka přestává být brzy komické. Možná však, že tento efekt je setřen překladem, protože Hobble Frank ve skutečnosti mluvil (pokud mluvil) anglicky, kniha byla napsána německy a je přeložena do češtiny. Ale méně by zde znamenalo více. Jednání čtyř uprchlíků v čele se zkušenými westmany Tlustým Jemmym a Dlouhým Davym je bezpříkladně otřesné, tohle musím Mayovi vytknout. Lépe by udělal, Lépe by udělal, kdyby tuto tuto skupinu nechal zatoulat, než aby se hnala vpřed za chimérou, že se jim ve čtyřech lidech podaří porazit velkou tlupu indiánů. Roztomilá je epizoda s vačicí opossum, kterou si chce Bob upéct k večeři. Mně jako mladému čtenáři se tady dostalo prvního poučení o páchnoucích výměšcích skunka, kterého jsem měl po letech tu čest cítit, neboť ležel přejetý na silnici. Věru, příliš silná káva. I Old Shatterhand zbaběle před skunkem prchl, a není se co divit. Román vrcholí v prostředí Yellowstonského národního parku, který si May představuje poměrně svérázně, ale měl k dispozici vlastně jen popisy cestovatelů, kteří občas vidí příliš velkýma očima. Mohu porovnávat, protože jsem tam byl. Yellowstone je nádherný a jako kulisa pro dobrodružství přímo skvělý. Pekelnou tlamu se mi nalézt nepodařilo, budiž. May však bohužel nemohl použít okolnost, o které patrně nevěděl – křehká půda se kdykoli může prolomit nejen pod koňskými kopyty, ale i pod člověkem. Nepíše ani o bizonech vyhřívajících se v okolí horkých pramenů. Vyvrcholení románu je celkem logické, protože hlavními hrdiny jsou dva mladíci – Martin Baumann, syn lovce medvědů, a Vohkadech, odpadlík Ogallalů. To, že bílý chlapec porazí největšího indiánského náčelníka, je krásná smyšlenka, ale pěkná třešnička na dortu. Naopak je škoda, že šest zajatců v čele s lovcem medvědů Baumannem hraje jen trpitelskou roli, aniž by se jakkoli aktivně zapojili do děje. Nějaký ten pokus o útěk by se jistě pro zdramatizování děje hodil.


knížky z edice

Špunt

Na neznámou planetu přilétá pozemská expedice, aby

více »

Klapzubova jedenáctka

Tato kniha vyšla v KOD dvakrát, a nikoli jednou, j

více »