Emil a detektivové

obr

autor : Kästner Erich

rok vydání : 0

nakladatel : SNDK/Albatros

ilustroval :

knížka je z edice : kod


 

o knížce | recenze | obrázky

Detektivka o dětech a pro děti Další světlý bod této edice. Skvěle napsaná detektivka, jež se obejde bez mrtvol i bez velkého detektiva. Detektivem je prostý hoch a zločinem je krádež 140 marek. Ač je Emil sám v neznámém městě, podaří se mu pro svou věc získat celou partu berlínských chlapců a nakonec i přímým důkazem usvědčit zloděje. Myslím, že toto je názorná ukázka, jak by se asi mohly psát dětské knížky. Jsem přesvědčen, že na tomto textu si smlsne už osmiletý žáček. Příběh není dlouhý, je to vlastně delší povídka. Je názorný a jednoduchý, čemuž pomůže seznamovacích deset stránek na začátku, kdy se leccos dovíme o hlavních postavách i o nejdůležitějších místech děje. Nenudí, na každé stránce se něco děje. Řešení konfliktu je přímočaré a jednoduché. Zloděj krade, je pronásledován a usvědčen. Vůbec nevadí, že od prvního okamžiku víme, kdo je pachatelem. Má i jisté naučné pozadí – dávejte si, děti, pozor na své věci, nedávejte se do řeči s neznámými lidmi a nemalujte vousy kamenným arcivévodům. Kdybychom měli věci brát ad absurdum, jednání muže v tvrdém klobouku je až příliš naivní. Zkušený zloděj by dobře věděl, že kradených peněz je třeba se co nejdříve zbavit, a proto by jednu bankovku proměnil v tramvaji, druhou v taxíku a třetí v hotelu, on tam však platil a z neznámých důvodů to neudělal a tak jej Emil mohl usvědčit. Doslova ohromující je organizace pátrací akce tak, jak ji zorganizoval Profesor. Nic tu ale nepůsobí násilně a dle mého soudu je desítka chlapců vše schopna dokonale zvládnout. Naštěstí se nic neubíralo jiným směrem, takže ani nic nezaskřípalo. Zloděj sám bezděčně vyzradil své záměry a pak už nebyl problém jej druhý den dohnat tam, kam Emil potřeboval. Toto vlastně bylo jediné slabé místo v Profesorově plánu – chlapci dokázali vše vyžvanit a tak se na pronásledování zloděje vydaly stovky dětí. Abych jen nechválil: autorovi se nepodařilo příběh ukončit dopadením zloděje, a musel ještě pokračovat další tři kapitoly, zavléct znovu do hry Emilovu matku a nakonec i sama sebe, ale je taky třeba vědět, že kniha byla napsána asi před 80 lety a tehdy se nějaké to happyendové dokončení příběhu žádalo. Chlapců detektivů je příliš mnoho a jejich jména se snadno pletou, naštěstí se z masy vynořily tři hlavní osoby, a u těch už zůstalo – Gustav, kluk s houkačkou, Profesor, organizátor pátrání, a Dienstag, telefonní ústředna. Mimochodem – Emil získal své ukradené a nalezené peníze hned druhý den; jak dlouho by to asi trvalo dnes a u nás, než by okradený získal zpět svůj majetek? Na závěr mi nezbývá než pochválit ilustrace, protože si pan Walter Trier odpustil všechny umělecké manýry a vše nakreslil jednoduchými tahy a tak, že skvěle jednotlivé postavy charakterizuje.


knížky z edice

Dědic Robinsonův

Typicky nastavovaná kaše napsaná nepříliš dobrým a

více »

Poklad v jediné růži

Tak o této knize toho bohužel opět moc nevím. Mám

více »