Chlapík z pekla

obr

autor : (antologie)

rok vydání : 0

nakladatel : SNDK/Albatros

ilustroval :

knížka je z edice : kod


 

o knížce | recenze | obrázky

Anotace ke knize obsahuje jen spoustu prádných slov, tak musím něco vymyslet z vlastní hlavy. Jedná se o zbytečně objemný výbor ze sovětských sci-fi povídek, které svou kvalitou kolísají od poměrně dobrých děl (A. a B. Strugackij - Chlapík z pekla, Dněprov - Krabi na ostrově) až k naprostému sci-fi dnu. Nemohu zatím jmenovat, neboť jsem si žádné z toho vědeckofantastického bahna nepodržel v paměti. Paní Genčiová měla ale na sci-fi poněkud jiný názor než tehdy ještě neoficiální proud fandomu. K jednotlivým povídkám budu postupně doplňovat text tak, jak se mi je podaří přečíst. Helénské tajemství (Ivan Antonovič Jefremov) – úvodní povídka má zajímavý motiv, ale tak trochu postrádá děj. Je zde nadhozena myšlenka, že se dědí nejen schopnosti, ale i vzpomínky, a jistý mladík si v kritických okamžicích vybavuje vzpomínky svých velmi vzdálených předků, až z doby starověku. Chlapík z pekla (Arkadij Natanovič Strugackij + Boris Natanovič Strugackij) Půlka života (Kir Bulyčov) – soudím, že to je druhá nejrozsáhlejší povídka sborníku a dle mého soudu patří k lepší části. Jen kdyby nebyl Bulyčov tak rozvláčný. Prostá venkovská žena, byť studovaná, je unesena na palubu létajícího talíře. Roboti sbírají na různých planetách vzorky života a ona se stala jedním vzorků. Leč se skupinou sumýšů zorganizuje vzpouru, při níž jsou systémy lodi vyřazeny z provozu a inteligentní sumýši šťastně unikají. Vše se děje ve třech dějových rovinách, což je poněkud obtížné sledovat, a je otázkou, kde se vzal popis vyvrcholení celé vzpoury, když o tom Naděžda nezanechala zprávu a výprava z planety sumýšů se ještě nevrátila… Pořád mi trochu vadí, že už v nedaleké budoucnosti (ca v roce 2050) se létá kosmem tak hladce, že si rakety mohou zastavit kde je napadne, obracet směr, jak se jim to hodí, a dokonce brát do vleku mrtvá kosmická tělesa. Fialka (Ilja Iosifovič Varšavskij) – krátká povídka s naznačeným konfliktem, což je vše. Svět je přelidněn a školní exkurze se chodí dívat do musea, jak vypadá pšenice. Mladík utrhne fialku a medituje nad ní. Varšavskij se s poměrně dobře rozehraným motivem dál nepral. Atol (Ilja Iosifovič Varšavskij) – další short short story a opět téměř bez děje. Sledujeme osudy rodiny, která je vysazena na pustý atol, a veškerý rozpor spočívá pouze v prostém konstatování proč se tak stalo. Inu, to měl být začátek, a nikoli konec… Neúnosné tajemství (Vadim Šefner) – opět jeden z lepších příběhů. Vadim Šefner je dle mého soudu neprávem opomíjený autor a pokud mohu hodnotit, považuji jej za nejlepšího sovětského autora SF, což znamená, že jej řadím ještě před bratry Strugacké. Zápletka je neobyčejně zajímavá. Jurij Lesovalov, zvaný Anakonda, neúspěšný novinář, získá jako dar z nebes 10 000 rublů a kouli, která jej věrně doprovází a nemůže se jí nijak zbavit. Namísto aby z koule udělal svou přednost, tak se za ni stydí a ukrývá ji před lidmi. Rubly však vesele utrácí – tehdy se platilo za 1 rubl 10 Kč, a kupní síla koruny byla někde úplně jinde. Můžeme se dohadovat, že získal zhruba 1 000 000 Kč v dnešní hodnotě. Kromě Jurije se zde vyskytuje typický ruský zhýralec Babylon Viktorovič, žijící z almužen a mající zálibu v dalekohledech a pozorování výjevů za okny. A nakonec je tu krásná dívka Leoncavalla, tedy vlastně Táňa, která nešťastného Jurije vrací na správnou cestu. Bohužel v závěru se povídka tak trochu mění v moralitu. Roztržitý Aljoša Sjomin (Igor Rosochovatskij) Krabi na ostrově (Anatolij Dněprov) – toto je, troufám si říct, jedna z nejlepších povídek, jakou jsem kdy z pera sovětského autora četl. Dněprov zkonstruoval roboty ve tvaru krabů, kteří dokážou jediné – duplikovat sami sebe. Navíc rozmnožování je pro ně prioritou, a tak v okamžiku, kdy dojdou zásoby kovů, neváhají „vraždit“ a rozebírat jeden druhého a sestavovat nové jedince. A Dněprov správně předpověděl, že může docházet k mutacím, takže brzy se noví krabi zcela odchylují od původního vzoru… První krok (Boris Lapin) Kouzelný baret (Gennadij Samojlovič Gor) Skotská pohádka (Vladimír Ščerbakov) Ten, kdo porušil zákon (Vjačeslav Nazarov) Remus a génius (Dmitrij Žukov) A byl by mohl být (Vladimír Grigorjev) Na stejném místě (Olga N. Larionova) Povídky o cestách časem (Roman Podolnyj) – tak toto skutečně není jedna povídka, ale dvě. Jsou tak krátké, že jsou uvedeny jako jeden celek. Těžký případ pojednává o chorobách budoucnosti – nemožnost vnímat hudbu je zmrzačení, ale rýmu je třeba operovat. Vpád líčí zlý osud šest milionů poutníků, kteří přibyly do bzudoucnosti a byli z výchovných důvodů odeslání o pár set let dál. Pozor na achpyrin (Vladen Bachnov) – to je vynález, který měří hodnotu kulturního díla podle potenciálního počtu výkřiků ach!, které by vydali diváci, kdyby toto dílo pozorovali. Tento přístroj přivede celou civilizaci ke zkáze. Není to ani tak povídka jako spíše historická studie. TOR-1 (Igor Rosochovatskij) Člověk, který byl přítomen (Dmitrij Alexandrovič Bilenkin) Běh (Anatolij Babenko) Poslední práh (German Maximov) Novinový stánek (Vikto


knížky z edice

Černý hřebec se vrací

zatím bez textu

více »

Chatrč v horách

Dětská detektivka z Australie Tato kniha vyšla v j

více »