Léto bubnů

obr

autor : Olsen Theodore V.

rok vydání : 0

nakladatel : SNDK/Albatros

ilustroval :

knížka je z edice : kod


 

o knížce | recenze | obrázky

Píše se rok 1832. Na osamělé farmě na severu ještě ne tak příliš dávno ustavených Spojených států amerických žije se svými rodiči a sourozenci patnáctiletý chlapec Kevin Trask. Traskovi jsou pracovitá a mírumilovná rodina, poctiví dříči, kteří se snaží vycházet v dobrém se sousedy a na rozdíl od většiny tehdejších bílých osadníků mají pochopení a sympatie i pro Indiány, násilím a podvodnými smlouvami krok za krokem vytlačované ze svých území. Proto také, když vypukne válečný konflikt mezi bélošskou armádou a kmenem Sauků, vzbouřivším se pod vedením náčelníka Černého jestřába, snaží se Traskovi držet stranou. Jenže, co naplat, válečný vír do sebe neúprosně vtáhne i je. A uprostřed této složité situace se mladičký Kevin za dramatických okolností setkává se stejně starým raněným indiánským chlapcem. Historie jejich spletitého a nelehkého vztahu, který se od počáteční vzájemné zášti a nechuti postupně vyvíjí až v neokázalé, ale o to pevnější přátelství na život a na smrt, tvoří vlastně hlavní dějovou osu knihy. Když se v závěru oba chlapci rozcházejí, jsou jeden i druhý bohatší o nové poznání. Kevin pochopí, že Indiáni nejsou krvežízniví divoši, a indiánský chlapec zjistí, že ani běloši nejsou jeden jako druhý, že nejsou všichni jen bezohlední ziskuchtiví vetřelci. Na obou stranách jsou lidé - dobří i zlí. Což ovšem, bohužel, tragédii Indiánů odvrátit nemůže. Z anotace na zadní straně desek. Krutá skutečnost americké historie Další neobyčejně zajímavá kniha edice KOD se nenápadně ukrývá pod číslem 149. Pravda, vyšla uprostřed nejtužší nmormalizace, ale to vůbec neznamená, že by v této době měly vycházet špatné knihy. Jsme ve státě Wisconsin v roce 1832. Toto území osídlili běloši teprve nedávno a jedná se vlastně o pohraničí. Žijí tu ještě „divocí“ indiáni, Saukové. A jim se, jak už je zvykem, nelíbí neustálé porušování smluv ze strany bílých, nehledě na to, že i oni si smlouvy vysvětlují po svém. A tak dochází k povstání, kterému se tu nadneseně říká válka, a je doprovázeno krutými masakry na obou stranách. Konečné vítězství bude, jak už víme, na straně bílých. Toto je kulisa našeho příběhu, jehož hlavními hrdiny je Kevin Trask, patnáctiletý bílý chlapec, jehož ústy je příběh podán, a Tomah, chlapec stejného věku, ovšem z kmene Sauků, vnuk Černého Jestřába, který má celé povstání na svědomí. Ač původně nepřátelé, seznámí se oba za pohnutých okolností a jsou nuceni spolu několik měsíců žít. Přitom je nutné překonat společenské i názorové bariéry, aby nakonec oba pochopili, že zlí i dobří lidé se nacházejí na obou stranách bariéry. Není to romantický příběh ve stylu Karla Maye, nenašel se tu žádný ochránce indiánů a jejich velký přítel ve stylu Old Shatterhanda, a není tady ani žádný velký náčelník indiánů ve stylu Vinnetoua, který by přemlouval své bratry ke smířlivostí s krutou realitou. Je to příběh psaný podle reálné skutečnosti, a bílí i rudí umírají. Tak se smrt nevyhne ani Kevinově rodině, a pochopitelně zasáhne i do blízkosti Tomaha, protože jeho kmen je zmasakrován a přežívá jen několik desítek zajatců. Příběh, ač nepříliš dlouhý, je rozdělen do tří dějových částí. V první se líčí přepadení farmy Traskových a vcelku úspěšný boj proti indiánské přesile, který si však vyžádá velkou oběť. V druhé části nachází Kevin raněného Tomaha, a ač je to nepřítel, nedokáže se k němu chovat jako k vrahovi svého bratra a pokouší se vyléčit jeho ranění. Třetí, nejdelší část příběhu, se odehrává ve městě Prairie du Chain, kde se shromáždili bílí z širého okolí a odkud je řízen boj proti vzbouřeným indiánům. Tady zaznamenáváme největší přerod myšlení patnáctiletého chlapce, který začíná chápat krutost současného života i nesmyslnost všech válek. A zjišťuje, že bílí nejsou ti, kteří by měli za všech okolností pravdu. Autor zde upozorňuje na další velký zločin, kterého se bílí dopouštěli na indiánech – pokoutní prodej alkoholu. Indiáni, kterým chybí mechanismy odbourání alkoholu, snadno této droze propadnou, čehož různí šizuňkové využívají. Autor v textu zmiňuje dvě reálné postavy, které výrazně zasáhly do dějin USA 19. století (doufám, že se nemýlím, protože nemám přímé důkazy). Vystupuje zde ale plukovník Zachary Taylor (1784 – 1850), který se stal 12. prezidentem USA (1849 – 1850). Dále se setkáváme s poručíkem Jeffersonem Davisem, což je jméno až nebezpečně shodné s prezidentem konfederace (1808 – 1889). Pokud zde vystupují ještě další historické osobnosti, tak mi unikly; připouštím, že mé znalosti historie USA nejsou zase příliš podrobné. Knihu ilustroval Vladimír Krb, a k jeho ilustracím nemohu mít žádných výhrad, spíše naopak.


knížky z edice

Plavčíci kapitána Bontekoea

Tři vydání: První 1958, náklad 20 000, brožovaná s

více »

Dýmka strýce Bonifáce

Tato kniha vyšla v několika vydáních první 1954, n

více »