Tajemství starého venkovského sídla

obr

autor : Fabricius Johan

rok vydání : 0

nakladatel : SNDK/Albatros

ilustroval :

knížka je z edice : kod


 

o knížce | recenze | obrázky

Holandský, spisovatel Johan Fabricius je znám nejen čtenářům dospělým. Jeho populární dětská knížka Plavčíci kapitána Bontekoea vyšla u nás již před druhou světovou válkou a s úspěchem byla i po válce dvakrát znovu vydána právě v edici KOD. Nyní předkládáme našim čtenářům novou Fabriciovu knížku. Tajemství starého venkovského sídla. Její příběh se odehrává na jednom z malých ostrůvků v Karibském moři. Pětice dětí - chlapci Hein, Marek a Eddie a dvě děvčata Mary a Liana - si vyjedou plachetnicí Modrý delfín na moře. Po vyjížďce se vydají do opuštěného venkovského sídla, kde si udělají piknik. Při prohlídce domu objeví na půdě zlaté a stříbrné předměty, jednak z nevypátraného lupu v kostele, o němž se psalo v novinách, jednak i z jiných loupeží. Neohlásí svůj nález policii, ale pustí se sami do pátrání. Že při něm prožijí spoustu dobrodružství, je samozřejmé. Setkání s podloudníky, plavba na plachetnicí po otevřeném moři, robinzonský život v pralese, úklady pašeráků a jiné napínavé epizody vytvářejí z příběhu poutavou a vzrušující četbu. Příběh je vyprávěn tradičně dobrým stylem, se znalostí dětské psychologie, naprosto věrohodně a přesvědčivě. Barvitý kolorit tropické přírody přitažlivost knihy ještě zvyšuje. I zde vede autor své čtenáře ke statečnosti, družnosti a upřímnému kamarádství, jak to známe i z jeho oblíbených Plavčíků. Tak to zpočátku vypadalo, že to bude obyčejný kriminální příběh, kde se bude pátrat po pašerácích rumu a zlodějích, ale protože pětice mladých lidí (tady už ne dětí) se rozhodla nezatahovat do věcí policii, mohl autor rozehrát docela neobvyklý příběh plný skutečného dobrodružství a exotiky. Ostatně ani o to venkovské sídlo tam příliš nešlo. Pravda, v opuštěném stavení vše začalo, protože docela dobře posloužilo jako úkryt kontrabandu, ale jeho tajemství se vysvětlilo prakticky ještě v první kapitole a padouchy jsme poznali taky velice dobře. Hrdinové této knížky je dospívající mládež, nejstaršímu je 16, o věku nejmladšího sice není řeč, ale obávám se, že věkové rozdíly zde příliš velké nebudou. Vše se odehrává na ostrově poblíž pobřeží nizozemské Guyany. Fabricius toto prostředí potřeboval, protože nedaleko je amazonský prales a podstatná část děje se odehrává právě zde. Pokud někdo narazí na pašované zboží a vydá se sám po stopě a navíc je nezletilý, určitě pro něj není problémem setkat se s podloudníky přímo. Nechtěl bych být v tom okamžiku v roli pašeráka. Patrně dobře vědí, že vražda by se jim vůbec nevyplatila, ale nechat tu nezvedenou mládež jít a žvanit také nemohou. Co s nimi? Nejlepší bude je někam schovat a zatím zařídit, aby se kontraband dostal rychle někam jinam. Nu, že se k tomu přidá pokus o získání výkupného, je nabíledni. Nu a místo, kam se dají ukrýt ta nezvedená mláďata, je jen v jihoamerické džungli, plné kajmanů a velmi nepříjemného hmyzu. Ostatně, kdo občas nahlédl do nejnovější reality show Trosečník, tak si k těm moskytům taky mohl přičichnout, ale domnívám se, že jen velmi, velmi maličko. V těžkých podmínkách se vybarvují charaktery, bohužel autor této skutečnosti využil pouze u dvou členů tohoto malého kolektivu. Především jde o Marka, který to tak trochu všechno způsobil. Ten se odváží vydat sám divokou džunglí a potom i na kánoi a troufá si dostat se zpět na Ostrov, aniž vlastně tuší, jak daleko ostrov je. Druhým je Eddie, který odloučenost těžce snáší a nakonec u něj nastane i psychický zkrat. Nabízel se další konflikt u slečny Liany, která byla z bnohatých poměrů a vše jí mělo jako ufňukané slečince být na obtíž, ale ona vše zvládla s neobyčejnou bravurou a dokonce začala pracovat. Vypravěč příběhu Hain musí během Markovy nepřítomnosti převzít velení a vyřešit kritický spor mezi Eddiem a Bárendekem, trochu záhadnou postavou. Tento mladík je také Holanďan a ryzí náhodou se plaví na podloudnické lodi, z níž emigruje a přidá se k naší pětici. Jeho pejsek Šmudla je místy sympatičtější než on, protože je to je typických žvástala chlubil, ale trosečníkům pomůže tím, že s sebou vezme loď a spoustu užitečných věcí. Bárendekův příběh se vlastně objasní až ke konci, kdy se vyzpovídá ze svých hříchů a rozhodne se vrátit zpět do námořnictva, ale jeho svérázná povaha zasáhne i zde. Dle mého soudu mohl příběh vysvobozením trosečníků klidně skončit, protože následující kapitola o likvidaci podloudníků mi připadá zmatená, své si zde odehrál Nicodemo, ustrašený domorodec, povahy kam vítr tam plášť, snažící se být s každým zadobře. Je tu záhadná smrt pirátského velitele (došlo-li k ní vůbec) a zmizení peněz na výkupné (pokud vůbec zmizely a pokud to vůbec byly peníze). Své si tu zahraji i Nicodemův syn Pepe, který mi připadá jako vytažený z klobouku, neboť o něm až do této chvíle nebyla řeč. Nutno podotknout, že v okamžiku, kdy se na scéně objevili kubánští revolucionáři, to ve mně trochu hrklo. Ale naštěstí se jich Fabricius velice rychle zbavil a nevykreslil je v nijak dobrém světle. Přesto je vytáhl na světlo boží záměrně, o tom není pochyb, není ale jisté, zda sympat


knížky z edice

Poslední Mohykán

Toto je skutečně jiná kniha než svazek 020, tam by

více »

Král Madagaskaru

Moric Beňovský je jednou z nejzajímavějších postav

více »