Kuděj Zdeněk

autor napsal tyto kn�ky :

Šťastný greenhorn

Karavana sešity

informace popis

knížky z edice

ID název knížky spisovatel nakladatel
Zdeněk Matěj Kuděj 24. 11. 1881 Hořice v Podkrkonoší – 8. 8. 1955 v Litomyšli Vlastním jménem Zdeněk MARIAN Kuděj. Jeho tulácký život byl předznamenán stálým stěhováním v dětství: otec byl totiž inženýrem budujícím rakouské železnice. V sedmé třídě přestal ZMK navštěvovat gymnázium. Praktikoval v lékárně a když měl rukovat, úspěšně ze sebe udělal blázna. Roku 1903 se začal toulat po Německu a v kartách vyhrál lodní lístek do Ameriky, kde strávil šest let. V Chicagu se stýkal s krajany a krátce působil i jako novinář v jejich tisku. Jinak však v USA pracoval jako pomocný dělník a natěrač, čistil střeva na jatkách, byl zaměstnán v čistírně, myl nádobí a uchytil se jako laborant v továrně na léčiva v Clevelandu. Potom stavěl železnici přes stát Alabama a roku 1905 se ve „Frisku“ podílel na záchranných pracích po známém zemětřesení. Velké části Spojených států a Kanady prošel Kuděj jako tramp. Byl také kovbojem, zlatokopem (Montana) a plavčíkem při jižním pobřeží. V Kanadě spoluzaložil farmu, ale občas i strádal. Také v Omaze pracoval na jatkách. V Ohiu se ho potom ujala Armáda spásy a on se jako dělník nechal najmout na loď s dobytkem a roku 1909 se vrátil do Čech, na Žižkov, kde začal dělal zednického přidavače. Znal se např. s Haškem, Ladou, Langerem, Longenem, J. Panuškou, Frantou Sauerem či Bobem Hurikánem, Jeho druhá cesta do Ruska (1912) zcela zkrachovala, protože ho hned v Kyjevě na sedm měsíců zavřeli. Přesto o tom pak dokázal napsat knížku Hostem u báťušky cara (1914). Legendární výlety s Haškem po středních Čechách podnikal Kuděj v letech 1913-1914. Pak začala válka a Kuděj měl narukovat. Tu ho však potkal záchvat revmatismu a ten mu vydržel tři roky. Roku 1917 se přece jenom stal aspoň vojenským písařem, mj. ve Vídni. Potom ale úspěšně předstíral záchvat epilepsie a byl superarbitrován. Brzy nato válka skončila a Kuděj se stal tajemníkem Klubu českých turistů (první stálé zaměstnání jeho života) a paradoxně také redaktorem Armádního bulletinu. Vydržel to několik měsíců. Pak překládal a psal a pár let prožil až na Podkarpatské Rusi, tehdejší součásti Československa. Nejčastěji však pobýval v Posázaví a na Lipnici (Hašek zde zemřel 3. 1. 1923). Okupaci prožil v Ledči nad Sázavou a roku 1952 se usadil v Litomyšli. Z DÍLA Bídné dny a jiné povídky (1913, = o Americe) Majitel zlatých dolů a jiné povídky (1914) Mordovna (1914, povídky) Podivný Robinson (1915, próza pro mládež) Na frontě a doma (1916, povídky) Ku-Klux-Klan (1916, próza) Humoresky (1916) Dobrodružství Jendy Smolíka v Americe (1917) Hlavolam a jiné humoresky (1917) O Fyláskovi (1919, povídky) Psí historie (1919, sbírka próz pro mládež) Tisíc nesmrtelných (1920) Rvavý Holybee a jiné povídky (1921) Král tuláků (1923, dvoudílný román) Ve dvou se to lépe táhne 1 (1923) Ve dvou se to lépe táhne 2 (1924) Strejcové a tetky (1924, román) Tarzanova babička (1926) Ve dvou se to lépe táhne, ve třech hůře (1927) Plojhar 20. století (1929, povídky) Když táhne silná čtyřka 1 (1930) Když táhne silná čtyřka 2 (1930) Horalská republika (1932, sociální román z Podkarpatské Rusi o vzpouře proti Maďarům a pokusu o „huculskou republiku“ v letech 1918-1919) Z překladů, které lze často spíše označit jako volné parafráze!: Devět dílů Tarzana (1920-1926), Stevenson: Dobrodružství Davida Balfoura (1922, = romány Únos a Katriona), Arnold Bennet: Lordův přízrak (1922), John Buchan: Plášť prorokův (1923, = Zelený plášť), Dumas syn: Lady Hamiltonová (1924), Vybrané spisy Waltera Scotta (1925, = Wawerley, Hrabě pařížský, Ivanhoe, Quentin Durward, Železná pěst), Dickens: Oliver Twist (1923), Dickens: Klub Pickwicků (1926). Ivo Fencl

knížky z edice

Dva divoši

První vydání 1962, 30 000 výtisků. Druhé vydání 19

více »

Sever, můj domov

Sever, můj domov je příběh patnáctiletého chlapce

více »