DK

Narozen 10. 11. 1923 v Praze Autor literatury faktu a próz zobrazujících především osudy Čechů i Slováků bojujících s ruskými revolucionáři a za tamní občanské války. Vyučil se strojním zámečníkem (1941) a do roku 1946 pracoval v oboru. Roku 1948 maturoval na strojní průmyslovce. Studium na Vysoké škole politické a sociální (1948-1950) nedokončil a v těchže dvou letech byl i redaktorem Rudého práva. Absolvoval Vojensko-politické učiliště V. Hakena (1956) a později i fakultu žurnalistiky (promoval 1973). V letech 1950 – 1957 byl redaktorem Obrany lidu a pak „přestoupil do složek ministerstva vnitra“. V letech 1969-1979 byl redaktorem a nějaký čas i šéfredaktorem časopisu Stráž vlasti. Od roku 1980 pracoval jako redaktor nakladatelství Naše vojsko. Jako editor i autor se představil ve sbírkách povídek Živí nemlčí (1960), Cesty ohněm (1972) a Stopy na hranici (1978). Více či méně autobiografickými jsou jeho romány Město v ohni (1975) a Stopy vrahů (1978). V prvním líčí ilegální odbojovou činnost za války očima šestnáctiletého hocha, ve druhém se ocitá tentýž hrdina, ale už dospělý, na československé západní hranici padesátých let. DÍLO V KARAVENĚ A KODU Ešalon smrti (Karavana 80, 1975) Město v ohni (Karavana 87, 1976) Stopy vrahů (Karavana 112, 1978) Návštěva z onoho světa (Karavana 130, 1980) Nebezpečné signály (Karavana 144, 1982) Záhada staré jeskyně (Karavana 172, 1984) Tři kroky do tmy (KOD 166, 1985) Stopami Vlků (Karavana 225, 1989) Konec žabích mužů (Karavana 233, 1990) DALŠÍ DÍLA: Poklad jezerních hlubin (1964, s Otakarem Brůnou) Konec dobrodruhů (1971, s P. Kopečkem) V Únoru mi bylo dvanáct (1973) Strážci hranic (1976, reportáže) Na rozcestí dějin (1977, obsáhlá publikace o vzniku a průběhu ruské revoluce a občanské války) Únos doktora Neumana (1980) IF podle Věry Pavlíčkové (Slovník české literatury 1970-1981)