DK

25. 8. 1863 ve Veroně – 24. 4. 1911 v Turíně „Italský Verne“ Emilio Salgari byl námořním kapitánem. Jen do svých sedmačtyřiceti letech, kdy – po řadě už předchozích psychických krizí - spáchal sebevraždu, napsal víc než 120 (podle jiných údajů 105 či 85) svazků dobrodružných románů, z čehož nám vychází, že zřejmě musel tvořit průměrnou rychlostí čtyř i pěti svazků ročně… Vůbec prvním z těch románů byla na pokračování v časopise vydaná kniha Tay See (1883) a svazky lze dělit na 1. příběhy z moří, tj. většinou o korzárech (například pět svazků o Černém korzárovi), 2. příběhy z Ameriky, 3. z Afriky… a konečně 4. z Asie, a to především Malajsie. Ty byly nejčtenější a náleží k nim i jedenáct románů o Sandokanovi vydávaných původně v novinách na pokračování… U nás pak vyšlo v letech 1924-1930 u Hynka - rozlišeno do tří řad - dvanáct svazků Salgariho díla. A zatímco Foglar vzpomínal, nakolik jej ze Salgariho románů zaujala Královna zlatých polí, Ital Umberto Eco nedávno otiskl ve svém románu Tajemný plamen královny Loany (2004, Argo 2005) na straně 149 čtyři secesní obálky originálních Salgariho knih a okolo té stránky vzpomíná na Černého korzára i Dva tygry i Malajské piráty a ještě i pokračuje: „O Salgarim se v Itálii dodnes a pořád mluví. A přemoudřelí kritikové mu věnovávají užvaněné články, přetékající nostalgií. I mí vnoučci si v minulých týdnech prozpěvovali Sandokán, Sandokán a zřejmě ho viděli v televizi. O Salgarim bych já sám mohl napsat celé heslo do malé encyklopedie a...“ A Ecovo alter ego pokračuje: „A stále veden instinktem jsem přečetl většinu Salgariho na vinici, i když jsem si pak pár svazků odnesl až do ložnice - a strávil nad ním následující noci. Ale tam venku, mezi révou, bylo velké horko a sluneční žár mě spojoval s pouštěmi, prériemi a hořícími pralesy, s tropickými moři, kde podél pobřeží pluli lovci trepanu, a když jsem čas od času vzhlédl od knihy, abych setřel pot z čela, zahlédl jsem mezi révovím a stromy vykukujícími na okraji kopce baobaby, obrovité banánovníky jako ty, které obklopovaly chýši Giro-Batola, mangrovie, palmová jádra s jejich moučnatou dužinou chutnající po mandlích, posvátný banyán z černé džungle, téměř jsem slyšel zvuk ramsingy a čekal, že uvidím z révoví vylézat pěkného babirusa, abych si ho upekl na rožni mezi dvěma vidlicovitými větvemi zaraženými do země. Byl bych chtěl, aby mi k večeři nachystali blaciang, po němž se Malajci mohou utlouct, směs rozemletých ráčků a ryb, která se nechá zahnít na slunci a pak se osolí a jejíž vůni dokonce i Salgari označil jako nečistou…“ A vzpomíná konečně i na to, jak jeho srdce „bilo pro udatného Sambilionga, který střílel kanonády sekaného železa“ a že vůbec nepátral po tom, z kterého ostrova Velkých Sund ten silák pochází…“ A pouze na stránce 153 zaváhá: „Tak kdo byl můj hrdina? Holmes, který si četl před krbem dopis a nevychovaně žasl nad sedmiprocentním roztokem, nebo Sandokan, vášnivě si drásající hruď, když vyslovoval jméno zbožňované Marianny?“ ZE SALGARIHO DÍLA: Tay See (1883) Černý korzár (1899, česky 1910, v drasticky krácené úpravě Vladimíra Henzla 1967, 1988) Karibská královna (2. díl Černého korzára, česky původně samostatně: Královna Karaibův, jako Královna Karibského moře od 1967 in: Černý korzár) Jolanda, dcera Černého korzára (1905, slovensky 1948 jako Dcéra čierneho piráta, = 3. díl Černého korzára) Syn Rudého piráta (=4. díl Černého korzára) Děti vzduchu (1904, sci-fi) Zázraky roku 2000 (1907, sci-fi) Král vzduchu (1907, sci-fi) Tygři z Mompracemu (1900, česká adaptace 1973, 1991 slovensky jako Sandokan, mstitel krásné Sumatry, 1991 nová adaptace Sandokan, 2000 další adaptace této a následujících dvou knih) Tajemství černé džungle (česky 1991, 2. díl Sandokana) Malajští piráti (1991, 3. díl Sandokana) Dva tygři (česky 1920(?), 1991 adaptace Kněžka bohyně Kálí = 4. díl Sandokana) Malajský tygr (česky …, 1992 adaptace Záhada podzemního města, spoluautor Luigi Motta, = 5. díl Sandokana) Lovci divokého západu (s Luigi Mottou) Rudoši I. Na pomezí dálného Západu (česky 1930) Rudoši II. Lovkyně skalpů (česky 1930) Rudoši III. Hořící lesy (česky 1930) Dcery faraónů (česky 1925 jako Dcery faraónův, adaptace 1993) Hora světla (česká adaptace Vladimíra Henzla 1970, v titulní roli není hora, nýbrž diamant) Město malomocného krále (česká adaptace Vladimíra Henzla 1974, 1992) Merenre (česky 1998) Královna zlatých polí (vyšlo česky) Saharští briganti (vyšlo česky) Poustevníci oceánu (vyšlo česky) K severní točně (vyšlo česky) Život v džungli FILM A TELEVIZE Černý pirát (1926, USA, v titulní roli Douglas Fairbanks) Černý korzár (1971, Itálie-Španělsko, hrají Bud Spencer a Terence Hill) Černý korzár (1978, Itálie, hraje Kabir Bedi, režie Sergio Sollimo) Tygr z Mompracenu (pod tímto titulem u nás uveden jeden z následujících dvou filmů:) Sandokanova vzpoura (1964, Itálie-Německo) Sandokan proti leopardovi ze Saravaku (1964, Itálie-Německo) Sandokan (seriál, hudba De Angelis, pozdější český text Miroslav Černý, 1983 jej na SP n