Centkiewiczovi Alina a Czeslaw

autor napsal tyto kn�ky :

Tumbo z mysu Dobrej nádeje

Stopy - Mladé leta

informace popis

knížky z edice

ID název knížky spisovatel nakladatel
Alina a Czeslaw Centkiewiczovi patří k nejznámějším soudobým polským autorům. Soustřeďují se ve svých dílech na polární tematiku, dalo by se dokonce říci, že na ni v Polsku mají monopol. Jejich knihy vycházejí v nových a nových vydáních a jsou překládány do mnoha cizích jazyků. Je právě zásluhou těchto autorů, že se v Polsku i jinde rozšířil zájem o polární kraje a o život v nich. O čem Centkiewiczovi píší, proč začali psát, jak to, že pracují společně? Czeslaw Centkiewicz (narozen 1904) vystudoval elektrotechniku v Lutychu v Belgii. V roce 1932 byl vyslán za polární kruh, na Medvědí ostrov, jako vedoucí První polské polární výpravy v rámci II. mezinárodního polárního roku. Čtyři sta trudných, ale nesmírně zajímavých dnů na Dalekém severu přimělo mladého inženýra, aby si o tomto pobytu vedl podrobné zápisky. Vědecký úspěch výpravy mu roku 1933 přinesl uznání polské vlády v podobě Zlatého kříže za zásluhy, ale navíc mu zmíněné zápisky, uspořádané v knihu Ostrov mlh a větrů, přinesly i úspěch literární. V téže době vyšla jeho druhá kniha, Čeljuskin - o velké záchranné akci na pomoc trosečníkům sovětského ledoborce v Ochotském moři. Z Centkiewiczových zápisků z plavby na lovecké lodi Isfiel do Bílého moře vznikla další úspěšná kniha, Bílý tuleň (1937). Polární tematika, kterou Centkiewicz vnesl do polské literatury, okouzlila nejen početnou čtenářskou obec, ale i slečnu Alinu Giliczyňskou, absolventku právnické fakulty v Grenoblu, s níž se Centkiewicz oženil v roce 1939, tedy těsně před druhou světovou válkou, před nacistickou okupací Polska. Dobu. okupace prožili oba manželé ve Varšavě, avšak po Varšavském povstání byli nacisty odvezeni do koncentračních táborů, Czeslaw do Neuengamme, Alina do Ravensbriicku. Po skončení války se oba vrátili do Polska a Czeslaw Centkiewicz byl pověřen obnovou elektráren a vedení vysokého napětí v Dolním Slezsku. Pro velké pracovní zatížení se nemohl věnovat literární práci - a v tu dobu se jeho choti Alina projevila jako nadaná spisovatelka, jako samostatná autorka. Po návratu do rodné Varšavy v roce 1950 začali psát oba manželé společně. První společnou knihou je Odarpi, syn Egigvy, dnes zařazený do povinné školní četby polských školáků. Centkiewiczovi prostudovali důkladně dějiny objevů v oblastech severního i jižního pólu, příběhy jednotlivých objevitelů a badatelů, jejich deníky, prostudovali život zvířat v těchto oblastech, druhy rostlinstva, život Eskymáků, lovců, rybářů a velrybářů - až po nejmodernější způsob exploatace i výzkumné práce v těchto oblastech. Společným jmenovatelem všech jejich knih je - zápas člověka s přírodou. Zápas ne vždy vítězný. Tak vzniklo velké souborné dílo Dobývání Arktidy (česky vyšlo v roce 1958), povídky ve svazcích V zemi polární záře (česky 1960) a Bílou pustinou (česky 1961), životopisný román o slavném polárním badateli Fridtjofu Nansenovi Velký Nor (česky 1964) a další román o jeho slavném následníkovi Roald Amundsen (česky 1971). Kniha V zemi bez stínu (česky 1974) je neobyčejně zajímavou encyklopedií o Grónsku. V roce 1958 plují oba manželé Centkiewiczovi lodí do Antarktidy společně s polskou výpravou, která tam má od Sovětského svazu převzít vědeckou stanici v Bungerově oáze. Alina se tak stává první Polkou, která stanula na šestém světadíle. Výsledkem pobytu Centkiewiczových v oblasti jižního pólu jsou dvě nové knihy, Tajemství šestého světadílu a Směr - Antarktida. Ale ještě než Centkiewiczovi do Antarktidy dopluli, zažili cestou, v Kapském Městě, otřesnou příhodu: na ulici se stali svědky dramatické události, kdy malý černý chlapec zachránil před projíždějícím autem dívenku-bělošku. Místo pochvaly a díků odvedl policista chlapce do vězení. Tato skutečná událost inspirovala oba autory k napsání knížky o černošském chlapci Tumbovi, obě vyšly v edici Karavana. Vyjmenování všech řádů a vyznamenání, jichž se Centkiewiczovům dostalo za jejich tvorbu určenou především, ale ne jenom, pro mládež, by zabralo mnoho a mnoho řádků. Jmenujme za všechny ten nejcennější - Řád úsměvu, který hlasováním udělují polské děti. Zdroj – 139. svazek Karavany

knížky z edice

Poklad v jediné růži

Tak o této knize toho bohužel opět moc nevím. Mám

více »

Bacha, černý paraple!

Nebývá zrovna obvyklé, aby se celá detektivka toči

více »