DK

Jack Schaefer 19. 11. 1907 – 1991 Narodil se v Clevelandu v Ohiu. Pracoval jako novinář, pak byl redaktorem divadelních a filmových časopisů (časopisu?), ale celoživotním námětem jeho tvorby se stala historie Divokého západu. Avšak třeba na rozdíl od historii OBDOBNĚ mapujícího Louise L´Amoura (1908-1988) klade kritika jeho (méně četné) romány a povídky výš, až asi na pomezí dobrodružnosti a solidního realismu. Schaefer také postupem času pochopil, že většina jmen nejslavnějších hrdinů Divokého západu, jakými byli Billi the Kid, Butch Cassidy, Clay Allison či Wyat Earp… jsou de facto jen jmény lupičů a vrahů. Proto jednoho roku záměrně vybral tucet úplně jiných mužů Západu, jejichž hrdinství bylo opravdovější a skutečně zasluhují ocenění. Lékaře, šerifa, bojovníka kmene Šošonů, vědce, krále dobytkářů, listonoše i ševce. Dvě knihy jejich příběhů pak nazval Hrdinové bez slávy a Hrdinové Divokého západu. U nás vycházejí s ilustracemi Gustava Kruma. Nicméně už dávno předtím, roku 1949, se Schaefer proslavil pověstným románem Shane známým z KODu jako Jezdec z neznáma (4. české vydání 1988, roku 1997 následovalo vydání páté…) Kniha byla i zfilmována (1953) a roku 1966 podle ní vznikl televizní seriál s Davidem Carradinem. Schafer se postupně stal i editorem různých westernových antologií… Některá další jeho díla (česká vydání nepodchycena dokonale): První krev (1953) Kaňon a jiné povídky (1953, česky 1999) Muž, jenž mluvil příliš mnoho (1954, povídka, česky 1985 v Karavaně STRACH V SEDLE pod titulem Muž, který moc mluvil) Pionýři (1954) Široké pastviny (1955, česky 2000-?-upřesnit) Rota zbabělců (1957, tři povídky, česky asi 1999, určitě 2002) Keanův pozemek (1959, titulní povídka - už z roku 1956 – vydána česky v letech 1970 a 1993 v souboru Šerif se žení - pod titulem Paličák) Starý Ramon (1960) Monte Walsh (1963 či 1965, česky 1970 a 198? pod známým názvem Muž se srdcem kovboje, zfilmováno) Pastýř ovcí (povídka, slovensky vyšla 1989 ve sbírce Skvelý trik) Hra na vraha (česky 1993-?) Pátý muž (povídky, česky 1999 - jako už pátý svazek Schaferových spisů!) Zpracoval Ivo Fencl Psal se rok 1949. Byly čtyři roky po válce a svět se hluboce klaněl před americkou literaturou. Zdálo se, že už ani není možné, aby se mezi tu spoustu slavných jmen vklínilo nějaké nové. Upton Sinclair, John Hersey, Ernest Hemingway, William Saroyan, William Faulk¬ner, Tennessee Williams, Thornton Wilder, Robert Penn Warren, James A.Michener a další a další, překladatelé v Evropě se mohli strhat, aby to všechno stihli přeložit, neboť to muselo být přeloženo, aby obraz o hodnotách literatury byl co nejcelistvější. A v takové situaci vyšla, zase ve Spojených státech, útlá knížka s názvem SHANE. Autor: Jack Warner SCHAEFER. V době, kdy domácí literatura byla nabitá příběhy z nedávno skončené války, reflexemi na ni i hledáním nové identity, se objevil příběh odehráva¬jící se v roce 1889 na Západě a čerpající z krutých a nelítostných bojů mezi rančery, kteří si osobovali právo volného pohybu nad nekonečnými prostory, a osadníky, kteří dávali přednost pluhu před lasem a značkovacím železem. Jak to, že se právě tahle knížka vyšplhala na žebříčku obliby nejen čtenářů, ale i kritiků, tak vysoko? Vždyť to byl vlastně jen další western, s kolty nízko zavěšenými, střelbou od boku, tvrdými pěst¬mi, saloony, zlým rančerem a jeho zabijákem, a nebohatým osadní¬kem, který se mu postaví. Takových příběhů byly přece napsány tisíce, vydány tuny, knihkupectví i pouliční stánky jich byly pořád plny. Jak se stane z tuctového příběhu skutečná literatura? Že by to bylo tím, že Shaneův příběh je viděn očima desetiletého chlapce? Který vidí svět černobíle (jako ty ostatní tuny příběhů z Divokého západu) a při pozorování tohoto příběhu je postupně donucen si uvě¬domit, kolik odstínů šedi mezi tou černou a bílou existuje, a že i to bílé dovede velice bolet? Přitom postava samotného Shanea je vlast¬ně rodným bratrem Lancelota. V kolika knížkách s touto tematikou přijel „jezdec z neznáma" (pod tímto názvem knížka vyšla v r.1965 u nás) a – a nic to se čtenářem neudělalo. Po prvním vydání (kterých bylo desítky a vyšly v osmadvaceti zemích) jeden kritik napsal, že „...v knížce pana Schaefera nevystu¬pují postavy, ale lidé. A malé činy se stávají velkými. A charakter mají i ti bezcharakterní." Je to příběh o rodině osadníků, kteří bojují o svou existenci, a o záhadném muži v černém, který přijede z ne¬známa, zasáhne, a odjede do neznáma. A jmenoval se Shane. Jiný kritik o tom napsal: „...Vlastně je to banální příběh. Nad kterým se však tají dech a plesá srdce. I kritikovo. A nejen proto, že ten příběh vypráví desetiletý Bob. A já se vám pňznám, že nevím přesně proč. Vím jen to, že se před panem Schaeferem hluboce skláním..." Rozepsal jsem se o první Schaeferově knížce tak obšírně proto, že ona je jakousi vlajkovou lodí všeho, co Schaefer napsal. Přitom Schaefer sám vždycky tvrdil, že mu šlo jen a jen o pňběh, a že hlu¬bokomyslné úvahy jsou mu cizí hlavně taky proto, že je an