Řezáč Václav

autor napsal tyto kn�ky :

Kluci, hurá za ním

Knihy odvahy a dobrodružství

informace popis

knížky z edice

ID název knížky spisovatel nakladatel
Václav Rezáč (pův. jm. Václav Voňavka) 5. 5. 1901 Praha 22. 6. 1956 Praha Prožil kruté proletářské mládí, zprvu v pražské chudinské čtvrti Na Františku, od r. 1912 na Novém Městě. Otec, dělník v dílně na ručně malovaný porcelán a později drožkář, brzy zemřel. Matka se znovu provdala, mezi ním a nevlastním otcem vznikl nenávistný vztah (odraz mladistvých zkušeností především v románech Vétrná setba a Černé svétlo). V 1. 1912 až 1919 vystudoval Řezáč reálku v Praze v Ječné ulici, kde jeho literární talent podporoval významný germanista A. Beer, v 1. 1919-20 navštěvoval abiturientský kurs při obchodní akademii. V 1. 1920 až 1940 byl úředníkem Státního úřadu statistického. R. 1923 se oženil s Emou Řezáčovou. S výjimkou pobytu v Řevnicích (1924-28) žil v Praze. V 1. 1940 až 1945 byl redaktorem Lidových novin (řídil dětskou rubriku), odkud hned po osvobození přešel do Práce (1945 až 1947). V 1. 1947-48 vedl jednu z filmových skupin na Barrandově, od r. 1949 do smrti byl ředitelem nakladatelství Čs. spisovatel. Svoje práce, převážně prozaické, avšak i básně a kritiky, otiskoval v časopisech Světozor (zde r. 1928 první tištěná próza Knír), Český svět (1928 až 1929 soustavná divadelní kritika), Eva (1929-33, rovněž divadelní kritika), Život (který v 1. 1928-30 redigoval), Dobrý den (humoristické povídky), Ozvěny (pod pseud. R. Nový), Lidové noviny (soustavně fejetony 1940-45), Práce, Rudé právo, Kytice, Literární noviny, Nový život aj. Redigoval edici Omnia, malé práce velkých autorů (od r. 1930). Psal také filmové scénáře (Rukavička, 1941; Rozina sebranec, 1945, podle Z. Wintra; Vzbouření na vsi, 1950). Píše dětské romány, zobrazující srážku dětské touhy po spravedlnosti. Ve Slepé uličce zobrazil na prolínajících se osudech fabrikantské a proletářské rodiny krizi kapitalismu a z ní plynoucí krizi i těch nejintimnějších lidských vztahů; našel však jen symbolické východisko, a to především v rovině citové. V Černém světle ukázal, jak se v soudobé společnosti nestává předmětem čachru jen fyzická práce, nýbrž i láska. V jinotajném Svédkovi zobrazil pád jen svědeckého, egoistického a cizopasícího životního postoje. Vrcholný román Rozhraní věnoval vztahu života a umění, přičemž družnost, tj. schopnost kontaktu s ostatními lidmi a účast na jejich zápasech a bolestech, se tu prohlašuje za nezbytnou podmínku každé umělecké práce. V široce koncipované a nedokončené trilogii společenských románů (Nástup, Bitva) zobrazil mnohostranně „kolonizaci vlastní země", tj. řešení národnostní otázky a demokratizační a socializační proces v českém pohraničí 1945 až 1948. Zdroj: Slovník Českých spisovatelů, ČS 1964; silně zkráceno. Z díla Kluci, hurá za ním!, 1933 Poplach v Kovářské uličce, 1934 Větrná setba, 1935 Slepá ulička, 1938 Černé světlo, 1940 Svědek, 1942 Stopy v písku, 1944 Rozhraní, 1944 Nástup, 1951 Bitva, 1954

knížky z edice

Ztracená prérie

Dvě vydání První 1975, 52 000 výtisků. druhé vydán

více »

Poselství z vesmíru

Sborník povídek SF amerického autora českého původ

více »