Bass Eduard

autor napsal tyto kn�ky :

Klapzubova jedenáctka

Knihy odvahy a dobrodružství

informace popis

knížky z edice

ID název knížky spisovatel nakladatel
Eduard Bass (vl. jm. Eduard Schmidt) 1. 1. 1888 Praha 2. 10. 1946 Praha Po studiu na obchodní akademii pracoval téměř deset let jako obchodní zástupce kartáčnického závodu svého otce. Krátký čas studoval v Curychu na polytechnice. Ačkoliv důvěrně poznal svět obchodu a řemesel, jeho záliby jej přiměly změnit nastoupenou životní dráhu. V r. 1910 vystoupil na zapřenou v kabaretu Bílá labuf v Praze na Poříčí jako zpěvák a recitátor. Po třech letech se stal spolupracovníkem literárního kabaretu Červená sedma, v němž se angažoval nejen jako konferenciér, zpěvák a recitátor, ale také jako autor textů. Začátky B. literární činnosti jsou spjaty také s předválečnými humoristickými časopisy (Kopřivy, Humory) a s volně vydávanými Letáky (1910-11). Na začátku první světové války sloužil u hradčanské sanity, později byl z armády pro nemoc propuštěn. Na podzim r. 1917 začal vydávat (ve spolupráci se Z. Kratochvílem, V. H. Brunnerem a j. Ladou) obnovené Letáky (do r. 1919). Spolu s J. Červeným, F. Nováčkem, Ch. Ballingem aj. publikoval satirické kabaretní texty v edici Syrinx, kterou řídil; v 1. 1919-21 redigoval satirický list Šibeničky. R. 1921 vstoupil do redakce Lidových novin, kde nepřetržitě pracoval jako fejetonista, reportér, soudničkář, kulturní zpravodaj, divadelní kritik a tvůrce známých týdenních veršovaných causerií zvaných Rozhlásky. V 1. 1926-30 byl šéfredaktorem Světozoru. R. 1933 se stal šéfredaktorem Lidových novin, na tomto místě pracoval do r. 1942. Po válce přešel do redakce Svobodných novin. V mnohostranné žurnalistické, spisovatelské a kabaretní činnosti využíval Bass svého pohotového postřehu, smyslu pro lidový humor, parodii a satirické zesměšnění drobných lidských slabostí i některých vážných společenských vad. Byl znalcem mnoha zvláštních životních prostředí (cirkus a varieté, staropražské lokality, kriminalistika, umělecká bohéma, polosvět evropských velkoměst apod.) a měl smysl pro okrajové oblasti umělecké tvorby i pro různé formy lidové zábavy. Z tohoto ovzduší vznikly i literární parodie a anekdoty ze života českých umělců (To Arbes nenapsal, Vrchlický nebásnil; Umělci, mecenáši a jiná čeládka). Z Bassových raných humoresek, satir a fejetonů (Fanynka, Letohrádek Jeho Milosti, Případ čísla 128 a jiná historky) je nejznámější povídka parodující sportovní slávu poválečné české kopané Klapzubova jedenáctka. Jeho nejvýznamnějším dílem je románová kronika z prostředí cirkusu a varieté Cirkus Humberto; na osudech jedné cirkusové ,dynastie" rozvinul nepatetickou oslavu pracovitosti, solidarity a kázně lidi z manéže i průbojnosti českého člověka, který se dovede uplatnit ve světě. Témuž- prostředí& věnoval také soubor deseti povídek Lidé z maringotek Zdroj: Slovník českých spisovatelů, ČS 1964 Z díla: Jak se dělá kabaret (1917) Fanynka a jiné humoresky (1917) Klapzubova jedenáctka (1922) Potulky pražského reportéra (1929) To Arbes nenapsal, Vrchlický nebásnil (1930) Cirkus Humberto (1941) Lidé z maringotek (Pp 1942).

knížky z edice

Dobrodružství kapitána Žvanilkina

Druhé vydání 1962, náklad 30 000, stejná úprava. M

více »

Klapzubova jedenáctka

Tato kniha vyšla v KOD dvakrát, a nikoli jednou, j

více »